Historie

Koncentrační tábor Ravensbrück byl nacistický tábor zřízený v roce 1939 poblíž města Fürstenberg/Havel v severním Německu. Šlo o hlavní ženský koncentrační tábor v nacistickém systému. V průběhu jeho existence prošlo táborem přibližně 130 000 žen a dětí z více než 40 zemí. Většina z nich byla zatčena z politických důvodů, jiné byly perzekvovány kvůli své národnosti, náboženství či společenskému postavení.

Tábor byl postaven SS a sloužil zpočátku především k věznění německých odpůrkyň nacistického režimu. Postupem času se však stal mezinárodním místem utrpení – vězněny zde byly Francouzky, Polky, Rusky, Norky, Čecho-slovensky mluvící ženy i Romky a Židovky. V roce 1941 byl rozšířen o pobočný tábor pro muže a vznikla také pobočka Siemens, kde vězenkyně pracovaly v otrockých podmínkách ve zbrojním průmyslu.

Podmínky v táboře byly nelidské – nedostatek jídla, tvrdá práce, bití a psychický i fyzický teror byly na denním pořádku. Vězenkyně byly nuceny k těžké práci, často bez ohledu na svůj zdravotní stav. Mnohé zde zahynuly vyčerpáním, nemocemi, nebo byly popraveny. Mnoho žen také podstoupilo brutální lékařské pokusy, například testování účinků ran a infekcí či sterilizační experimenty.

V rámci systému koncentračních táborů se Ravensbrück stal místem systematického ničení lidské důstojnosti. Vedle hlavního tábora existovalo více než 40 pobočných táborů, kde vězenkyně pracovaly v továrnách, především ve zbrojním průmyslu. Od roku 1944 byl v táboře také zřízen plynový bunkr, v němž bylo zavražděno několik tisíc vězňů.

Tábor byl osvobozen 30. dubna 1945 sovětskou armádou, avšak většina vězenkyň byla předtím evakuována na tzv. pochody smrti. Odhaduje se, že v táboře zemřelo nejméně 30 000 osob. Po válce se Ravensbrück stal symbolem ženského odporu proti nacismu a svědectvím o hrůzách, které ženy zažily během druhé světové války.

Dnes se na místě tábora nachází památník a muzeum, které slouží jako varování před zvěrstvy nacistického režimu a jako připomínka obětí. Každoročně sem míří tisíce návštěvníků z celého světa, aby uctili památku těch, kteří trpěli a zahynuli v jednom z nejkrutějších táborů své doby.